Když jsme přemýšleli, kde strávíme letošní dovolenou, neměli jsme žádné zásadní požadavky na místo. Jediným omezením byl čas – chtěli jsme jet v době buď hned nebo brzo po Vánocích. Při procházení možností (aby tam bylo aspoň rozumně teplo a nebyla to “jen” pláž) jsme dlouze přemýšleli, až jsme nakonec vybrali Thajsko od 11. do 28. ledna.
Cestu jsme zahájili v pátek 11. ledna. Letěli jsme s Qatar Airlines z Prahy přes Doha do Bangkoku (lety QR292 a QR834). Odlet z Prahy vypadal v první chvíli bezproblémově. Už při cestě na letiště ale hodně sněžilo a počasí nevypadalo, že by se mělo nějak výrazně lepšit. Nastupovali jsme ale na čas, tak jsme si říkali, že nebude problém. Letadlo se i v pohodě odlepilo od tunelu a začali jsme pojíždět. Najednou se ale všechno zadrhlo – nejprve jsme museli několikrát opakovaně odmrazovat křídla a pak ještě čekat, takže z Prahy jsme nakonec vyrazili o víc jak hodinu později. Zpoždění se ale podařilo při cestě do Doha hodně stáhnout.

Když jsme vybírali, s kým a jak letět, možností bylo spousta. Nicméně většina z nich byla buď výrazně dražší nebo komplikovanější (přes Ukrajinu/Rusko/Činu[!]//s 10+ hodinami na přestupech). Proto jsme nakonec vybrali Qatar Airlines, kde let vyrážel z Prahy v pátek v 16:10, v Doha jsme měli zhruba 2 hodiny na přestup a do Bangkoku jsme přilétli ve 12:30 Thajského času (+6 hodin proti České republice).
Přemýšleli jsme, jak naplnit první den v Thajsku. Protože jsme věděli, že budeme rozlámaní po náročné cestě a stejně jsme se chtěli přesunout do vnitrozemí do Chiang Mai, rozhodli jsme se pokračovat rovnou. V Bangkoku jsme proto na mezinárodním letišti (BKK) jen vyzvedli kufry a rovnou je zase hned checkli pro vnitrostátní let s Thai Airlines do Chaing Mai (TG2164).
Do Chiang Mai jsme dorazili chvilku před setměním a hned jsme zjistili, že jsme dorazili během dne dětí. To prakticky znamenalo, že všechny taxíky ve městě byly obsazené a na ty volné se čekala dlouhá fronta. Tu jsme tedy vystáli a za 200THB (asi 150CZK) se nechali dovézt na hotel.
Chaing Mai je historické město na severozápadě Thajska, které je hlavním městem celého regionu a má čtvercové historické centrum. Náš hotel se nacházel na jižní straně tohoto centra (ohraničeného vodním příkopem).
Na recepci jsme se během check-inu dozvěděli, že máme štěstí – tím, že je sobota, tak probíhá sobotní večerní trh, který je nejlepší z celého týdne. Jako bonus se navíc odehrával v podstatě jednu ulici od nás. Proto jsme hned po sprše vyrazili.

Trh probíhal na dlouhé diagonální ulici a všech přilehlých uličkách a prodejci tam nabízeli všechno, co si jen člověk dokáže (a často i nedokáže) představit. Od různých turistických cetek (trička/sluneční brýle/sošky/přívešky) přes ovoce a zeleninu až po různá místní jídla.

Po celém dni na cestách jsme měli docela hlad. Zároveň jsme se ale trochu báli, abychom nešlápli vedle a nesnědli něco, na co není náš žaludek připravený. Proto jsme jako první zkoušku místních jídel zvolili grilované závitky a smažené zákusky – mňam. Zároveň jsme ale hodně prohlíželi, co ochutnáme příště.
One Reply to “Thajsko 2019 – část 1 – cesta tam”